Neporušený půdní vzorek slouží k určení základních fyzikálních vlastností půdy. Můžeme určit nejen hmotnostní, ale především objemový poměr pevné, kapalné a plynné fáze půdy. Neporušený znamená, že půda se nachází ve svém přirozeném uložení. Pro odběr se používají nerezavějící ocelové válečky o známém objemu s břitem na spodním konci, tzv. Kopeckého válečky.
Postup odběru neporušeného půdního vzorku si můžete prohlédnout na videu.
Kovové odběrové válečky (např. 100 cm3, z nerez oceli) s víčky, odběrová hlava, příklepová nebo gumová palička, nůž, plastové sáčky, gumičky, popisovač, poznámkový blok, psací potřeby, hadr, bedna nebo kufřík k přenosu vzorků, v případě stanovování momentální vlhkosti gravimetricky také přenosné váhy. Táry válečků je vhodné zvážit předem.
- Půda pro odběr válečků by měla být pokud možno v přirozeném stavu, tj. na místě určeném pro odběr nešlapeme, abychom neovlivnili objemovou hmotnost půdy.
- Válečky se nejlépe odebírají, pokud je půda přiměřeně vlhká, odběr přemokřené či přesušené půdy může vést k chybným výsledkům.
- Váleček je třeba zatlačit opatrně, rovně, s minimálním rozrušením půdy. Pokud možno omezit použití paličky na minimum a snažit se zatlačit váleček jen rukou.
- Po zatlačení je třeba opatrně odstranit okolní zeminu a potom váleček vyrýpnout, přebytečnou zeminu pečlivě seřízneme ostrým nožem.
- Při odběru více válečků v bezprostřední blízkosti nejprve zatlačíme všechny potřebné válečky a pak je teprve vyrýpneme.
- Vždy odebíráme minimálně 4-5 válečků pro zajištění reprezentativních hodnot.
- Pokud část zeminy ze vzorku vypadne nebo se v rovině seříznutí nachází větší kamínek, je třeba odběr opakovat.
- Pro určení momentální vlhkosti půdy je třeba vzorek zvážit co nejdříve po odebrání, aby se zamezilo ovlivnění hodnot výparem.
- Poté mohou být vzorky odneseny do laboratoře. Měly by se převážet v jejich přirozeně svislé poloze.
- V laboratoři se vzorky umístí na sytítko pro stanovení nasycené objemové vlhkosti. Se vzorkem dále nakládáme podle potřeby. Po skončení měření se vzorky vysuší při 105°C do konstantní hmotnosti (cca 24 hodin). Půdy s vysokým podílem organické hmoty se suší při 60°C. Vysušené válečky se zváží pro určení objemové hmotnosti suché půdy. Pro získání hodnoty pórovitosti je nutné určit ještě specifickou hmotnost půdy neboli zdánlivou hustotu půdních částic, např. metodou vodního pyknometru.
Na experimentální ploše na lokalitě Suchdol byl odebrán neporušený půdní vzorek do Kopeckého 100 cm3 válečku (předem zváženého). Vzorek byl ihned po odebrání zvážen pro určení momentální vlhkosti, poté kapilárně nasycen na sytítku a opět zvážen pro získání nasycené vlhkosti a posléze vysušen pro určení objemové hmotnosti vzorku. Nakonec byl vysušený vzorek rozdrcen a z jemnozemě byla určena zdánlivá hustota půdních částic (= specifická neboli měrná hmotnost) metodou vodního pyknometru. Získané hodnoty jsou shrnuty v následující tabulce:
Celková hmotnost válečku v rostlém stavu | 333,20 g |
Hmotnost válečku po nasycení na sytítku | 337,82 g |
Hmotnost válečku po vysušení při 105°C | 299,59 g |
Hmotnost (tára) vlastního válečku | 121,14 g |
Zdánlivá hustota půdních částic | 2,62 g cm-3 |
Dirksen, Ch. (1999) Soil physics measurements. GeoEcology paperback. Catena Verlag, Reiskirchen, Germany. 154 pp. ISBN 3-923381-43-3.
Hillel, D. (1998) Environmental Soil Physics. Academic Press. San Diego, USA. p. 771. ISBN 0-12-348-525-8.
Kutílek, M. (1978) Vodohospodářská pedologie. Druhé, přepracované vydání. SNTL. Praha. 296 s.
Kutílek, M., Nielsen, D. (1994) Soil Hydrology. GeoEcology Textbook. Catena Verlag, Cremlingen-Destedt, Germany. 370 pp. ISBN 3-923381-26-3
Valla, M., Kozák, J., Němeček, J., Matula, S., Borůvka, L., Drábek, O. (2000) Pedologické praktikum. 1. vydání. KPG ČZU. Praha. 148 s. ISBN 80-213-0637-8.