Porušený půdní vzorek je nejběžnější způsob vzorkování půdy v pedologii a navazujících oborech. Existuje několik způsobů odběru, výběr toho nejvhodnějšího vždy záleží na konkrétním účelu vzorkování půdy.
Pro odběr porušených půdních vzorků ve větším množství z kopané sondy nebo přímo z povrchu půdy použijeme lopatku. Sondýrku použijeme, pokud potřebujeme pouze malé množství vzorku, např. pro stanovení vlhkosti gravimetrickou metodou. Pro odběr dostatečného množství vzorku bez nutnosti kopat sondu slouží tzv. Edelmanovy vrtáky o různých průměrech. Dále existují různé typy půdních vrtáků pro speciální použití, např. spirálový vrták pro vzorkování kamenitých půd vrták typu "Riverside" pro odběry drolivých a písčitých půd.
Video předvádí odběr půdního vzorku sondýrkou a Edelmanovým vrtákem.
Sondýrka nebo půdní vrták, palička s příklepem (nebo gumová palice, pro půdní vrtáky není třeba), pedologická špachtle, plastové sáčky na vzorky, gumičky, popisovač, zápisník s pevnou podložkou a psací potřeby, hadr, taška nebo bedna na transport vzorků, plastová fólie na odkládání věcí, v případě určování momentální vlhkosti gravimetricky také kovové váženky a přenosné váhy. Táry váženek je vhodné určit předem.
Sondýrkou lze odebírat vzorky půdy z různých hloubek, ovšem množství odebraného vzorku je omezeno velikostí sondýrky, slouží k orientačnímu určování (např. vymezení hranic půdních okrsků).
Celý půdní profil může být odebrán a popsán za pomoci Edelmanova vrtáku. Takto vyvrtaná sonda může v některých případech nahradit sondu kopanou.
Gravimetrická metoda měření vlhkosti půdy je základní srovnávací metoda, neboť se stanovuje přímo obsah vody ve vzorku jeho zvážením v momentálním stavu a po vysušení. Vzorek o hmotnosti 10-20 g se suší při 105°C do konstantní hmotnosti, zpravidla stačí 6 hodin (organogenní půdy se suší při 60°C).
Metoda se používá v terénu i laboratoři, nejdůležitější je ihned stanovit hmotnost vlhkého vzorku, aby výpar neovlivnil výsledek. Přesnost metody je závislá na přesnosti vážení (nejméně na 0,01 g) a také na homogenitě vzorkované půdy. Vzhledem k destrukci profilu odběrem vzorku není gravimetrická metoda vhodná pro dlouhodobé sledování.
Hmotnost vody: od hmotnosti vlhkého vzorku (včetně váženky) odečteme hmotnost vysušeného vzorku (včetně váženky) (g).
Hmotnost suché půdy: Od hmotnosti vysušeného vzorku (včetně váženky) odečteme táru váženky (g).
Jednotky: w = [g g-1]; w * 100 = [% hmotnostní]
Hillel, D. (1998) Environmental Soil Physics. Academic Press. San Diego, USA. p. 771. ISBN 0-12-348-525-8.
Kutílek, M. (1978) Vodohospodářská pedologie. Druhé, přepracované vydání. SNTL. Praha. 296 s.
Kutílek, M., Nielsen, D. (1994) Soil Hydrology. GeoEcology Textbook. Catena Verlag, Cremlingen-Destedt, Germany. 370 pp. ISBN 3-923381-26-3
Valla, M., Kozák, J., Němeček, J., Matula, S., Borůvka, L., Drábek, O. 2000. Pedologické praktikum. 1. vydání. KPG ČZU. Praha. 148 s. ISBN 80-213-0637-8.